Lahodný smích se nese peřejemi
když odcházím z místa
kterému říkám domov
Nikdo nepůjde mými šlépějemi
Tady jsem skončil
tady jsem hotov
Jak vyříznutá cista
Jak ocas kobry
K ničemu dobrý
Prohra jistá
Bez slzy, bez zármutku
Bez pocitu dobrého skutku
Jen proto, že musím jít
Chybí mi tady slovo
Chtít
Unesen
Už to není sen o svobodě
Už je to koupání ve studené vodě
Už je to chlad
špína a smrad
Lahodný smích se nese peřejemi
Neznám ten pocit
ale dobře je mi
Ten první vodopád jsem dobře zvlád
Každý kdo nalévá
Každý kdo platí
vedle mě přebývá
a pak se vytratí
Nelehám, nevstávám
Nekonečno v prostoru a čase
Jsem tím, za koho se vydávám
A obdivuji se té kráse
plodného žvanění
všehovědění a chlastání
To je ten sen o svobodě
Koupání ve studené vodě
Špínu a smrad
tlumí příbuzný chlad
Lahodný smích se nese peřejemi
Stoupám na společenském žebříčku hodnot
hlavou dolů
Hodnotím, že ne-zle je mi
A nevím proč bych se měl
vrátit domů
Netočím kolo štěstí
Točím ruskou ruletu
Mou předností - jsou neřesti
Které mistrně ovládám - v bufetu
Cítím jak rostu každý den
Jsem stále větší
Život je krásný sen
Na svobodě
Ve studené vodě
už ani chlad
neztlumí ten smrad
Lahodný smích se nese peřejemi
Jsem čistý, vykoupaný
a smutno je mi
Duše má
Je doma
Já však jsem venku
a v omláceném hrnku
Dřímá celý svět
Rum, Kontušovka,
Vodka Becherovka, Borovička
Zavřel jsem víčka
Čím chci být
Tím jsem hned
Každým dnem – milionářem
Každý den bitý – rány holí
už nebolí
Vypařil se smrad do mych úst
začal půst
Doba ticha
Jen zvedání prázdného břicha
Lahodný smích se nese peřejemi
Mléčnou dráhou až k Zemi
Po které chodím svobodný
nehodný
lidského postřehu
Vzdálený daleko od břehu
Vteřiny, minuty, hodiny, dny, měsíce, roky
Pomalu – malými kroky
Uvádím se do stavu
v kterém doplňuji představu
o Svobodě
o samotném kůlu v plotě
a předu myšlenky jako kotě
Ve svém pelechu za svitu měsíce
Vzdaloval jsem se víc a více
Představě o domově
Jsem v zajetí
v jednom slově
Svoboda
Jejího pojetí
Lahodný smích se nese peřejemi
Tak nějak divno je mi
Člověk pořád po něčem touží
a svým touhám slouží
Určitě je to přirozené
Stejně jak věci vyhozené
Všechno lze odložit
ale nedá se netoužit
Jsem ten smích - v peřejích
Ten nezkrotný koncert
co pořád žádá svobodu
a pořád bere do zajetí
Chci být producent
psát smlouvy bez obchodu
se zárukou na sto století
S garancí na lásku a milost
kterých není nikde dost
Tak jako se vrací
voda do svých peřejí
Tak já se vrátím domů
nic jiného si nepřeji
Šťastnou cestu domů a k sobě :o) Povedená báseň
16.05.2013 21:40:54 | Akrij8
Už jsem doma. Teda před dvěmi lety jsem získal novou rodinu. A snad mi to výjde i stím producentem na lásku
17.05.2013 10:34:08 | VEDz RVAHEs
Nějak mi to přišlo jako okecávání alkoholika,který se netají svou slabostí.Domov je jen jeden,tam se každý vrací rád,ale budiž.Ale celkový dojem mám dobrý,je to dost zdařilé!
08.04.2013 17:42:29 | Bakchus
Alkoholik staví alkohol nade vše. I nad domov. Chybí mu, ztrácí ho, až ho úplně ztratí. Najde si svoje důvody, proč nemůže domů, jen proto aby mohl pít. Tak zrůdná je závislost.
08.04.2013 17:54:40 | VEDz RVAHEs