Pro kedlubny

Ach Ty můj básníku,

co by to bylo za svět

kdyby nebylo proher... kam bychom se to poděli? Vše nám je tu třeba, pak nám jednou postaví bystu, tu mou hned vedle té Tvé, abychom se mohli dotýkat vší nekonečnou v(d)ěčností. Za to, že jsme tu spolu mohli foukat o pampelišek, pootvírat všechny ty knihy, které nás posháněly k sobě, vzhlížet se jeden v druhém, abych tu já pak četla Tvé básně hezky pozpátku a byla jednoduše svá, jednoduše šťastná... Nic víc mi pro tuto chvíli netřeba. Děkuji, že tady jsi, ze stejné hvězdy...

15.06.2013 22:47:07 | Sunny