Osudová známost

Stále potkávám svou Múzu,
strhávám z ní lačně blůzu,
kdykoliv se mi zachce - smím
pohrát si s jejím bohatstvím.
Mnoho totiž v sobě skrývá
co jen málo známé bývá.

Mě se ona vždy sprostě odhalí
verši list papíru zahalí
a papír nemůže být nevěrný
potřebám psát je pokaždé úměrný.

Někdy sama začne mi cpát
do mé mysli nutkání nových řádků
často využívá k tomu pátků
kdy jí nic nestojí v cestě
a já jsem ztracená ve vlastním městě.