Báseň myšlenek proudu

Léto chýlí se ke konci,
ve větru tančí poslední zlatý klas,
slunce přestává pálit a vítr studět začíná.
Včera jsem nevěděl, dnes bylo to prvně,
zítra bude zas...
Zmizí ta radost blažená, vytratí se smích.
Odejde smutek, příjde žal,
kdo ví co jinak bude a co nikdy se nezmění?
Už jen vítr nese má slova světem dál,
nedbajíce hranic, neznaje zákazů.
Leťte, myšlenky!
Leťte a ztraťte se v dáli kdesi!
Nevyslyšeny zmizte,
neb vás nikdo slyšet nechce...