Poutník (volný verš)

Paprsky dopadají na poutníkovo tělo,
on však necítí teplo, nýbrž spalujicí žár.
Dítko v jeho náručí se lehce zachvělo.
Umírá?

Slunný den ukazuje poutníkovu tvář,
skelné oči, spálenou kůži, popraskané rty
i mozolovité ruce, ve kterých pevně drží dítě.
Těžce se nadechlo.

V rozedraných hadrech
plahočí se vyprahlou krajinou
Vykřikne, klesne na kolena.
Prach ze země ho dusí, štípe,
každý pohyb ho mučí.

Zvedá hlavu ke slunci,
zvadlá slunečnice,
tvář má plnou nádherných krystalků.
Modlí se, prosí, nechápe.

Pohne se dítě,
v jeho náruči,
pohlédne na něj,
je milováno.
V poutníkových očích se lesknou slzy
a zračí odhodlání.
Dítě zmizelo.
Není teď v tvé náruči?