Anotace: Tak sedím na zídce, rýč zapíchnutý půlmetru od nosu a koukám na mozol...
Kaluže rozpukaných dlaní
čeří papilární letokruhy
na pařezech osudových scénářů
Svědecká výpověď čar a rýh
do rytmu života tiká v nich...
stejně tak po kapkách čas tiše mizí
ve své vlastní louži
jak v cizí.
Zrcadlí se na nich obrazy
útržky lifeshotů bez titulků
(které už dávno znáš...)
Na rukou čerstvé stopy nehtů
(ve snaze vyškrabat
do mapy osudu nová znamení)
K smíchu... k smíchu
To není ani v moci mocných
skal, vod, korun
(dubů, lip a jabloní
nebo českých či dánských,
případně dokonce
ani jen
namyšlených vládců )