Intermezzo

Očima vzatých zesnulých náhodným dechem

potulujícím vánkem monzunů deště iluminovaného prozřetelností zželenou jen tak zčistajasna

S očima sutin prvotního světla Slova nikdy nevyřčeného začátkem kolébek na koncovém rohu hrobu oslav všech nenapodobitelných dní jedinečné ženy zázračných tarifů životních

S očima prázdné křehkosti dutinek šibalské rostlinky prázdnoty vyhřezlé jako uctívač falešného zla jako čaroděj černě nabílený jako šaman neumírajících modliteb letící země jako kněz osobního výtahu do božství jako praktikující plodných kontemplací ve  finální globální vteřině za Amen globálně  zmrazený kolektivním tepem všech bytostí Vesmíru  před nadcházejícím dramatem nukleárních holocaustů všech budoucích kolonií lidstva katalyzovaného neznámými viníky -  architekty evoluce s uvolněným nesmrtelným kufříkem plným diamantové kůže tekutého jasu zlatého moře koupaného v Času