Anotace: ...zabodl meč do země jako kříž a poklekl... dva kroky od něj umíral jeho nepřítel se jménem božím na rtech...
Nic neděje se v světě
bez vůle jeho, Boží.
S jeho vůlí se krade
s jeho vůlí se vraždí
s jeho vůlí se zneužívá dětí
s jeho vůlí....
Bůh není dobrý...
Z jeho vůle se rodíme i sníme
z jeho vůle jsou květy, hvězdy a západy slunce
z jeho vůle máme rodiče i vnuky
z jeho vůle....
Bůh není zlý...
Ví, že ve světě je velmi mnoho hladu
ví, že z touhy mít si otravujem vzduch
ví že svět vede války o moc, peníze a vládu
ví vše a ač i vše může - nic nečiní... ten duch!
a nad to:
Vše ví a může. Všechno zná a vidí.
Proč ze všech světů, galaxií, planet
by měl mít středobodem zájmu právě lidi
a všechno další v kout vesmíru zamet?
Bůh je nad věcí.
a pak zjistil že místo meče má rýč...
27.03.2014 00:53:16 | enigman
Ježíšmarjá, koukej pořádně: ten s tím rýčem nebyl bůh ani křižák...... to jsem byl já!!
28.03.2014 10:05:07 | aravara
tak pěkné rytí...
28.03.2014 12:53:44 | enigman
Hele - Jiří - nech si tu ironii, jóóó? Každým rokem je rýč stále větším nepřítelem. Lono Jsem už dokonce nedoryl až so konce... (:-D
28.03.2014 17:30:44 | aravara
Chápu, že Boha lze vnímat i jako jakýsi vyšší princip (souhrn zatím i neprozkoumaných zákonitostí) bez emocionálního zabarvení… Mně osobně je bližší pojetí Boha jako lásky - na fyzické či fyzikální rovině je jistě možné či dokonce nutné se od hodnotících emocí oprostit, ale pak je tady duchovní stránka, kde nejvyšším jmenovatelem všeho je dle mého právě láska… Ta, kterou známe v jejích všemožných podobách, i ta, která je někde nad námi a je rozumem nepopsatelná a slovy tudíž neuchopitelná… Svádět vlastní prohřešky či úspěchy mechanicky na Boha či na Osud je i dle mého přílišná trivializace a vulgarizace Boha, které se ovšem dopouštějí i církve, ba dokonce možná ty především… A taky souhlasím, že středobodem všeho duchovního nemusí být nutně člověk, klidně může někde jinde ve Vesmíru či mimo představitelný Vesmír úplně jinak být i vyšší a dokonalejší inteligence. My jsme ale lidé, tak si definujeme Boha především podle svého.
K Tvému (zdařile ztvárněnému) pohledu tedy jako ohlas přidávám ten svůj (naprosto laický, intuitivní a neodborný) – nemyslím to nijak polemicky, o Bohu se v pravém slova smyslu dle mého ani polemizovat nedá. Kde je skutečná pravda, ví stejně jenom Bůh, a ten nám to v tomto životě nejspíš neprozradí… ;-))
26.03.2014 17:20:00 | Amonasr
Ano je to o osobním přístupu. Já v Boha věřím, to je i z té básně snad znát, ale odmítám Boha, kterého mi servírují církve, bratrstva a sekty. Jinak ať si každý klidně představuje Boha jak chce. Nakonec pravda bude nejblíž kompilátu všech názorů. Vyjmout z toho lásku jako vůdčí představu je možné, ale je to v rozporu právě s tím, co církve a najmě katolická předváděly dva tisíce let a zejména pak od pozdního středověku dodnes. Kdyby byly pochybnosti tak namátkou: slib chudoby (a restituce), slib čistoty (je nesmyslný, ale platný) - a pohlavní zneužívání dětí, žehnání zbraní jak Hitlerovi, tak Rooseweltovi... atd, etc.
27.03.2014 00:15:40 | aravara
Tak tahle přímo zvoní jako zvon ve zvonici. Ten pravý, měděný, přímo ze zvonařovi dílny. Žádná nahraná zvuková stopa. A ten poslední verš asi nejvíc. Je hloupé domnívat se, že jsme sami, uprostřed veškerého zájmu a dění. :O)
26.03.2014 10:39:23 | Tichá meluzína