Anotace: je to výjimečné
.
když jsem šel ulicemi Madridu
byl jsem vlastně v Praze
a bylo mi blaze
protože jsem napsal ten nejneotřelejší rým
který kdy kdo (zde na literu) vymyslel
a měl jsem všechny rád
hele
padá hvězda
pojď si něco přát
koukám na tebe
a ty mi říkáš
kurvadrát
ale to jsem tehdy ležel v nemocnici
na stolku s rozžatou pohřební svící
byli jsme tak lehcí že naše krev
místo šumění vydávala tichý zpěv
ten zpěv měl tvůj hlas to byl zvuk tvého dechu
co volal pojď schovej se ke mně do pelechu
pelech je daleko až tam na druhé straně
odpoj si přístroje když nabízím ti rámě
a ráno
zjistíš znovu
že v prdeli máš díru
tam bylo tvoje srdce
všechny city
a zažívací potíže
.
Jeste jsem se k tomu vratil.. rad bych se k tomu nejakym zpusobem vyjadril, ale zustanu jen u pocitu z dila, kterej si odnesu a nedam. :)
29.05.2014 00:19:24 | Jan Voralberg