Na jediný západ

Přes den ve své kleci sedím
v noci koukám vzhůru
na oblohu plnou světel
co mi mávaj' dolů

Vzdušné proudy mraky nesou
pořád tam a zpět
Já tu sedím v kleci malé
a prohlížím svět

Možná jednou někdo příjde
vyvede mě ven
S obavami krok udělám
Možná s povděkem

Volnost světa zkusím poznat
až tam po okraj
Všude samý zázrak číhá
Samý jinotaj

Obloha jak skála pevná
Za ní další svět
Možná se tam jednou vydám
Možná půjdu hned

Na konci je vždy začátek
Nekonečný kruh
Pár koleček a pak do sprch
Psanec. Dobrodruh.