Dřevaři
Dřevaři
Anotace: inspirace: houbař v pásmu těžby
pile naposled zasvítily všechny zuby
ve slunečním úsměvu
a stromy si oddychly
tak zase až zítra
vůně utichaly ve stínech
a zůstaly jen borové piliny
a usekané ruce s jehličím
žádné složité řeči
jednotlivá slova
umírala v soumraku
a provokovala touhu
ještě pár kroků
ruce ztěžklé sekerou
okolo masívního stolu
zvedly sklenice
a pěna klesala dolů
Komentáře (8)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
...ta vůně dolehla až ke mně:-)
07.09.2014 20:29:46 | Robin Marnolli
Včera a dnes jsem si dělal dveře z mastného borového dřeva - to je ono... Dík, Robbi
07.09.2014 23:20:52 | aravara
Krásný. Úplně jako bych v tom lese sama byla. Dneska je tak krásně a my máme všichni čtyři chřipku. To teda naštve. Sice jsme seděli po obědě pěkně všichni na kopci, ale když jsem se podívala do sluníčka, slzela jsem, když jsem se chtěla pořádně nadechnout těch vůní, nešlo to. Místo toho utírám všem kšandy, včetně sebe. Ještě, že nám aspoň bylo teplo a dík tvé básni jsem aspoň obrazně byla i v lese. Dík HEPČÍÍÍ!!! :O)
07.09.2014 14:48:23 | Tichá meluzína
tak ta se povedla a určitě i plný košík hříbků přinesla:-)
07.09.2014 14:34:48 | střelkyně1
To je moje citlivé místo - vášnivý houbař, který už nemůže dolesa. Teď toho byl plný internet a já jen brečel... ):-(
Moje básně jsou skoro všechny ze vzpomínek... díky a ahoj!
07.09.2014 17:19:15 | aravara