Anotace: co mi je platné, že nejsem sám?
.
V zimě létě kabát mám
jak prošívanou deku
utkanou z chmele,
tisíce bifteků
a uzeného špeku ...
Tak kdyby... (jsou chyby)
to už tu stokrát bylo
svléci těch dvacet kilo
co sice hřejou
však tíží mne a dusí
shodit se nějak musí
či vystoupit z toho pitomýho fraku
tak jako z tramvaje, či vlaku
jenže
jak Francouz řek by: c'est la vie
tenhle vlak nikde nestaví...
Příteli nejez knedle,brambory a chleba ono se to zastaví;-).
Pro inspiraci do parku, běž tam i zpět.To dáš; drž se!
20.01.2015 18:09:32 | Malá mořská víla
Holka - já už jsem v tomto směru vedle jak jedle a to knedle neknedle. Už nemohu ani do lesa - já, houbař od svých 5 let.... léta jsou fajn, že ještě nějaká jsou po 25 letech práce v chemických provozech... ujdu sto metrů a musím zastavit. jo, je to dobrý, ale zase ne až tak moc... a pak mi nějaká cácorka dráždí nádhernými hřiby, které jsem naposledy viděl snad před pěti léty a doprovodí to: my jsme v hřibovém kraji... před šesti lety jsem jště coural po Šumavě, pak přišel zlom a já musím dom.
21.01.2015 21:55:14 | aravara
Dojeď si k lesíčku, zapěj si písničku,dej metr k metru,já tedy nechápu jak ti lidi tím metrem můžou jezdit,ale cestu znáš a dobrý lid i houby,jistě ještě najdeš;-).Nevzdávej to!
21.01.2015 22:22:57 | Malá mořská víla
Jo, děvče, tady je na každou houbu deset čtverečních houbařů a z toho je devět rychlejších, než su já...
22.01.2015 09:41:13 | aravara