Spím

proč zrada,

proč teď,

když z hradby

zůstala jen zeď.

Tak to bolí,

tak moc slábnu,

ruce vadnou,

chce se mi spát.

Je správný čas odejít,

už se nevrátit?

Chci najít hlas tam,

kde se nemluví.

Už spím...

a jestli se probudím,

snad zítra...

zkusím to zas.