Poslouchám

Poslouchám
jak moje srdce probíjí se ven
Pořád dýchám
lidi
já asi jsem

Aniž bych něco pro to dělal
moje jsoucno je
všude kolem

Poslouchám
kroky jiných lidí
co mě vidí
Však neslyším
jejich srdce ani dech
Jen tuším
že žijí

Tak to tak nech
každý ve svém jsoucnu
mě míjí

Ne
nebude to tak v budoucnu
Tak to nebude na věky věků
vedle sebe žít
a nic netušit
         je to k vzteku
         je to k breku

Je v člověčí síle
tvářit se na všechny mile
jeden druhého poslouchat
třeba i za něho dýchat

Spojit všechna jsoucna
toho se chci dožít

Být jeden z těch
kdo to pozná
Ať naplním svůj měch
a spolknu všechna hrozna

Ať lépe se dýchá
zmizí všechna pýcha

a tlukot srdce
bude společný
                           nás všech