Únava

Když oči svědí z únavy

odložím tělo do trávy

a půjdu se projít v myšlenkách

vítr mi prsty protéká

a v představách čechrám oblaka

tak jako tvoje peřiny

ručičky uvnitř hodinek

zastaví proudy vzpomínek

které mi snění rušily

šumění náhle ustane

tělo mé v trávě schované

paprsky slunce nadnáší

na samém konci procházky

zodpovíš všechny otázky

které mně v hlavě hlodaly

a bude klid...