Anotace: Život se vejde do pár veršů
*
Kdys chtěl jsem Bohem být
všem ženám…
já bloud.
Pak jen té jedné, jediné…
mojí.
Pch – Bůh, co chyb má více,
nežli hvězd…
Chtěl jsem být Bohem štětce, pera,
ale dopadlo to stejně…
pak už jsem pochopil,
že mohu být jen jedním Bohem, tím jediným.
Za pár vteřin už budu.
Ležím a někdo mne drží za ruku,
na kterou kape teplé vlhko smutku.
Neplač,
to muselo se jednou stát…
bylo jen otázkou,
budeš-li držet za ruku ty mne,
nebo já tebe.
Osuš si sůl. No –
už musím…
padá na mne strop
a stěny se neúprosně blíží.
Já musím ven…oknem.
Úží se do tunelu,
roury, trubky, trubičky, kapiláry
s jasnou tečkou na konci.
Zdá se, že je daleko,
ale ve mžiku jsem u ní
….a už jsem venku.
Žádné světlo,
to byla jen jedna z mnoha hvězd
v sazové černi vesmíru,
ta přímo proti tunelu.
Hvězdy jsou ostré,
bez difuzních okrajů a interferencí.
Nád – he – ra,
konečně jsem Bůh !
… a najednou vše mizí
kolem je jen tma.
V poslední tisícině vteřiny svého života
mozek hlásí:
vole, to je to nic.
Ještě to stačím vzít na vědomí
a pokusím se – já, Bůh
- usmát nad tím volem.
Pak… hotovo..! konec
lidi - já už nejsem...
já chtěl vždycky plavit dřevo...dodnes jak vidím vodu hned se koupu...
31.03.2015 10:38:16 | enigman
Já nikdy nevěděl, co vlastně chci - a dělám to dodnes... není to tak špatné, jak by se na první i druhý pohled zdálo... (:-D
31.03.2015 13:21:53 | aravara
Třeba je něco dalšího...
Moje kolegyně Indka s naprostým klidem ví, že děti bude mít až v dalším životě. Ten stávající si chce užít sama.
No a pak věř, že máš jen jeden život, že?
28.03.2015 19:52:15 | MARKO
..být Bohem je taak krásné ...musím se sem vrátit a číst znova.
Opravdu dobře jsi to napsal. :)
29.03.2015 11:29:39 | MARKO
Jistě - život pokračuje i po smrti, ale se ztrátou identity... větší rozdíl, než mezi housenkou a motýlem... to je na dlouhou debatu a stejně - všecko jsou jen spekulace...
29.03.2015 21:56:22 | aravara
zdá se, že duše trochu vlétla do tunelu...pro božskou jiskru, tu vroucí a bezchybnou substanci, ne tohle není o tanci, spíš sčítáš svoje chyby...a co má bejt..a že tu ještě jsi? Možná opravdu jsi malinko postarší Bůh...tak smaž svůj dluh...
28.03.2015 19:45:39 | básněnka
dívče - to nejde: zapomněl jsem skoro všechny křivdy, jichž jsem byl obětí, ale v noci mne straší křivdy, které jsem spáchal já... i tady by se pár básní o tom našlo - je to jdno z mých stále se opakujících témat.
29.03.2015 21:58:46 | aravara
ST-kamaráde, jsem z toho úplně dojatá a mám o Tebe strach.Je to příliš dobré, abych ho neměla.Napiš♡♥♡.
28.03.2015 19:40:54 | Malá mořská víla
Píšu - já su vycepované svojú ženú - neboj sa , bo já su tady rád a do krechtu sa mi vůbec nechce...
29.03.2015 22:00:06 | aravara
Takovéhle pojetí je mi hodně blízké a oceňuju i zpracování, tu celkovou postupnou linku a sugestivitu, kterou to v sobě má. Tak jen doufám, že jsi to skutečně nenapsal už odtamtud, neb bych tomu v této podobě neměl problém uvěřit... :-D
28.03.2015 14:44:53 | Amonasr
Jozífku - potěšils ňa - al píšu ti normálně z Lovosic a přemýšlím, dostáváš-li dopisy odtamtud... to slyším poprvé. krom šamanůa podobných podvodníků - ale od tebe snad nééééééééééééééééé
29.03.2015 22:08:22 | aravara
Jardo, přiznám se bez mučení, že zatím jsem odtamtud ještě nic nedostal… Ale jeden nikdy neví… ;-))
31.03.2015 13:36:28 | Amonasr
Ani nedostaneš... život nekončí, ale entity ano a definitivně. Bůh ví, kde naše atomy skončí - jen mozkové proudy se rozptýlí do prostoru a čert ví, co s nimi bude dál
31.10.2015 09:24:01 | aravara