Vnitřní bydlení

Žije ve mně velký stín stolu,
školní akademie a první polibek.
Narváno, vzpomínky přicházejí a odcházejí,
některé nezavírají dveře. Průvan.
Nic z toho, nikam nevylétli strach,
nepředvídaný jako nebe-peklo-ráj z papíru.

Žije ve mně skříň naplněná až po okraj místem,
ze kterého nejlépe je vidět vřesoviště,
dům na stromě, teplé mléko v hrnku.
Narváno, strkají do sebe pády a modřiny,
dobrá slova, jsou skrytá na dně hrací skříňky.
V těsné blízkosti srdce.