Už jsem tam byl

Chtěl bych toho napsat ještě hodně a svobodně
Chtěl bych napsat pravdu kterou mám vytetovanou v srdi

Kde brát slova pro spiritualitu metafyziky
ani čtyři rozměry nestačí
Svět který nezná mezníky
člověk v člověku je jinačí

Procházíme sami sebou bez těla je to brnkačka
naše vhledy do nekonečné současnosti
jsou příjemná houpačka
a houpat se můžeme v citech do sytosti

Procházíme vším a všemi
schopni splynout a zůstat svůj
Všechno něco však dává mi
kojí můj hlad a radí – nezastavuj

Nedá se stát když tolik krásna mohu navštívit
cítím jak rostu a přestávám se divit
že ve mně je mech lišejník a bodláčí
když projdu spirálou jsem hned zase jinačí

Jsem láska ke všemu co pominulo
jsem vzpomínka na všechny miliardy lidí
jsem s nimi a cizí tu nebylo
vše vlastní a jedno je kdo to první vidí

Vždyť je to tu pořád na věky věků
a tak objevujeme sami sebe i ty druhé
Je krásné umět  ztrácet bez breku
pro ostatní co chodí kruhem

Bohatší každým pohybem máš pořád co rozdávat
stačí se jen dívat a místo nápovědy splývat
Vezmi si ze mě vše co potřebuješ
vždyť mě ve spánku navštíví fluidum Nelituješ

Je krásné nelitovat o co všechno jsem přišel
a kolik jsem toho musel naběhat
vždyť není čas a tak mohu zas plnit svůj úděl
splývat a být bohatší a bohatší abych mohl dávat.

Mikro a Makro svět se spojily vše je na dosah
cestování je myšlenka co hladí a krmí obsah

tvé duše a těla ...