Anotace: Je fajn, když po podzimu uplyne jedna noc a je jaro.
V dolíčku kuliček
jedna skleněná se válí
Pinkový míček
místo na stůl mizí v dáli
Máme tajná přání
a tajné cíle
Však čas uhání
a mě čeká další míle
Ptáčci zpívejte
a ty jaro sluň
Můj podziv vítejte
ať zadá úrodný hnůj
Pro jaro mé
Pro kuličku mou skleněnou
Pro všechno ztracené
vyroste nové
obohacené
O Lásku
Té není nikdy dost
Amen
Měla jsem spoustu hliněnek, taky ocelovky, skleněnky s barevnými plamínky, pak jednobarevné do zelena, přes které každý pohled vypadal jako průhled do magické hlubiny. Ale nejoblíbenější byla skleněnka dozlatova s drobnými barevnými třpytkami uvnitř. Poslal mi ji strejda z Kanady. Já jsem ještě cvrnkávala ráda, kulička se líbila i kamarádům, tak jsem ji půjčovala na rozhodující zápasy, nebo o ni i párkrát přišla, vždycky se ale ke mě nějak vrátila zpátky. Až jednou jsem ji ztratila, vytrousila z kapsy někde v zahradě a už nenašla. Byla pryč nadobro. Asi jsem ji už nepotřebovala a ona si našla dalšího majitele. Představuji si, že s ní ještě někdo cvrnká, nebo je součástí tajného dětského pokladu. Moc bych jí to přála, i když dnešní děti jsou už trochu jiné, tolik snad přece ne. ST za báseň, protože je hezká a tohle mi připomněla. :O)
03.05.2015 21:07:32 | Tichá meluzína
...lásky té není nikdy dost..pravda:-))
moc hezká báseň.
P.S Věřím, že jsi rád na Literu, já jsem tady také ráda a moc:-)))
03.05.2015 08:45:40 | Nikita44
Poslední tři básně jsou mým svědectvím o tom, jak jsem se zase jednou VYPSAL za "sraček". Diky za Liter.cz.
03.05.2015 08:13:43 | VEDz RVAHEs