Západ slunce

Pláče děva u cesty
knoflíky sbírajíc,
od své vesty.
kde se vzala?

Vlasy oplzlé
výraz apokalypsy v tváři.
Plačky hledí v dál
na obzor co plápolal.

Rudý tér skor noc vábí
co netrpělivě na sklonku,  
vzhlíží svůj vytoužený čas.
Děva oněmnělá z večerních krás.

Nevzlykajíc více
pro člověčí bol.
Svědkem zázraku
s chutí slanou - stala se.
Úžasle pozorujíc
posledního paprsku vzdor.



Často jen ten,
kdo jest smutným.
Dokáže spatřit
v samozřejmnosti zázrak.