Anotace: Nebo život a moudrost
Musím psát
Jsem jako kojenec
Musím sát
Jedno slovo
Jeden hlt
Vychrtlý jsem jako chrt
Nikdo nepříjde na pokec
Jen ten papír a olovo
Vypadla věta
"Po lásce veta"
V krku se mi mateřské mléko chlupatí
Opustit planetu Zemi
Ztratit řeč
Zapomnět psát
Řeč vesmíru
Tu chtěl bych znát
Však přikován jsem k úpatí
Věty nerozvinuté
"Proč ten hladký sval
podední dobou tak klopítal"
Srdce
Orloj mého života
Střádá chvilky pominuté
Střádá
Střádá do kupy
Až se mozek otupí
"Je mi líto" řeknu jen
A jdu ven
A zvedám hlavu ke hvězdám
Jako bych jim patřil
Ne, nejsem sám
Láska přichází od tam tud
A nese sebou můj osud
A co jsem spatřil
Vínově rudou
Protkanou zlatou
člověk by řekl
Krev a Moc
Já říkám
Život a moudrost
Je osud nás všech
Tak toho lamentování už nech
už jen jít ven a zvednout hlavu ke hvězdám(mě ten hladký sval taky zlobívá)a pak napsat takovéto verše je nádherný...
14.11.2015 17:40:08 | střelkyně1
Jako by Tvé verše získaly poslední dobou jakousi další dimenzi, posunuly se k uvolněnějšímu nadhledu... Dobře se mi čtou :-) ST
14.11.2015 12:44:59 | Amonasr