Zítra či dnes?

Před chvílí byl dnešek zítra,

včerejší zítřek je právě dnes.

Vstávám doma za slunného jitra,

plachtím a vzdaluji se až do nebes.

Včerejšek už dneškem nebývá,

lehce se pak o tom snívá.

  K tomu je středa za námi, opět,

akorát půlnoc, co takhle dát si oběd?

Zkrátka je čtvrtek, zítřek dnešní,

zítra je pátek, ten měl být pozítří, nespím?

Všechno je složité,

stejně jako čas.

Hodiny rozbité,

sklapnu jak past.