Realita vs. sny

Myšlenky jako obloha tmavá,

jiné zas jak třpytivá tráva.

Sám bloudit po světě v objetí něhy,

ruce a nohy se mi samy chvějí.

Otázky mi v hlavě tvoří spletitou cestu,

kráčím po ní jako bych byl ve snu.

Prudký náraz mě připoutal k zemi,

z ráje pryč však nechce se mi.

Reálný svět je nedokonalý eden,

mé myšlenky se naplňují jedem.

Obývající rasa planety Země,

vyznívá jako úzkostný spoj ve mně.

Sny a realita mají přece jen společné,

že ani jedno v životě není věčné.

Nikdo by neměl dávat ničemu přednost,

lidé to berou jako samozřejmou všednost.

Zamýšlení nad sebou samým,

a býti svým vlastním oddaným.