V břiše mám prázdno,
Mám strašný hlad.
Hlavu mám prázdnou,
cítím ten chlad.
Cítím mou slabost
pro každý meal,
udělám si radost,
koupím si happy meal.
Jenže u sebe nemám
ani jednu kačku.
Tak si nic nedám,
ani žvýkačku.
Přemýšlím hluboce
jakpak se najím.
Myslím divoce,
Myšlenky dvojí.
Holt musím překonat
odpor k vlastnímu trusu.
Potřebu vykonám
přímo do ešusu.
Když tohle klidně sním,
tak překonám strach
o sladkém jídle sním
a nevnímám pach.
Já jsem to zvládnul,
když jsem to snědl.
K hovnu jsem přilnul,
další bych snědl.
Ahoj.
Verše jsou dost jednoduchý...takový prvoplánový a i když v humorných básních to vadí méně, tady je to fakt příliš.
Potom v některých rýmech drhne rytmus...pravděpodobně to najdeš, když si to přečteš nahlas.
asi tak.
Měj se.
RM.
25.02.2016 17:37:41 | Robin Marnolli
Díky, máš částečnou pravdu, prvoplánová trošku je a rýmy trošku kulhají to je fakt, avšak nikdo není dokonalý :D. Každopádně děkuji za tvou kritiku, pokusím se na tom trochu zapracovat :-).
25.02.2016 17:45:24 | boneslash
tý jo ale je to dobře humorný:-)))) to se ti povedlo:-))))ú))))) .d :d :d :d :d
25.02.2016 13:17:39 | tvořilka
Mýl hépy mýl, gůůůd apetájt;)
25.02.2016 13:09:52 | Lilien
Děkuji, za hodinku na oběd... :)
25.02.2016 13:11:39 | boneslash
Akorát netuším zda můžeš takto dlouho dokola se stravovat:)
25.02.2016 13:14:40 | Lilien
Klidně si tuhle báseň přečtu při obědě, zocelí mě to :)
25.02.2016 13:15:37 | boneslash
Zrovna jsem si objednala pochoutku ;-D
25.02.2016 13:20:04 | Lilien