Anotace: ... možná - ale může to být i zcela naopak...
*
až po létech
sedmdesáti osmi
tisíciletích
(kdy dnešek bude pravěk)
univerzální tvor
kříženec všech tvorů se všemi
najde knihu
a nebude vědět, nebude rozumět
(jako my etruskům)
řádky znaků
co mu nic neřeknou
(i kdyby ještě bylo)
ale
růže zničí skleníkové plyny
lesy zrezaví a moře bude septik
láska zanechá jen reprodukční proces
(mnoha pohlaví)
nebude věcí
k nimž lze přiřazovat slova, pojmy, jména
tak z moří citů a vášní
zbyde jen počmáraný papír
(a z našich potomků otroci věcí a robotů)
a nicneříkající jména
Byron, Pablo Neruda
Villon, Rimbaud, Verlaine, Solženicyn
Seifert...
nevěřím :-);-)
16.05.2016 16:27:22 | Malá mořská víla
... a třeba ne!:) Na zamyšlení, co je poezie, co má hodnotu nepodléhající korání ... co jsme vlastně?:))) Oslovila
16.05.2016 09:20:50 | Ragnell
To mám radost a správně je: možná NE! jak píši - je to jen jeden z mnoha možných scénářů...
17.05.2016 23:55:59 | aravara