Konec nemusí být cíl

*

Cesta dveřmi nepochopení

vede - jen dovnitř

a dolů dolů dolů

až do hloubek

v nichž hrany a ostny zraňují

při každém hnutí mysli

v hukotu vodopádů

vichrů a plamenů

mi tuhnou prsty

na záchranném stéblu

a naděje se ukládá

k věčnému spánku

bez očí