Jen mrtvý kámen?
Jen mrtvý kámen?
Anotace: Něco o neživé přírodě a o nás...
*
Nenacházím důvod k hádce
a ani být na lidstvo nějak pyšný….
I s technikou, s uměním, se vším…
Jsme na světě tak krátce,
že vesmír si nás ještě ani nevšim…
To hory – ó – jsou ovšem jiná ráce, věřím…
Ty žijí miliony let, či déle – jak to vidím
však nějak pomalu… pro hrstku polověkých lidí
co žijí s bídou pár vesmírných vteřin
Hory vědí, jak je nám s naším strachem
však než podají pomocnou svou ruku
už tady zase nejsme, ani kamenem…
zas jenom pouhým prachem,
v němž nejvýš nový krátký život klíčí…
A co my, ti hlupáci jepičí ?
píšeme o nich verše vlastně lživé,
když tvrdíme, že hory nejsou živé…
Komentáře (5)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
kolik podob máš...živote, lásko...krásné ,,zamyšlení,,,...ta chvíle byla a už není...z.
13.09.2016 16:45:52 | zdenka
"kameny smutky sny" /název jedné antologie básní Osipa Mandelštama/ :-D
ST*
13.09.2016 16:39:35 | Frr
Popsal jsi mé pocity, když přijíždíme do hor a já se omámeně dívám na tu krásu, co je nade mnou a pak...vždycky mi naskočí ta jedna myšlenka, nedá se odehnat, budou tu napořád, vysoké a majestátné, tak krásné a já už tu nebudu, už je neuvidím a v ten moment mi je do pláče, trvá to jen mžik, ale je to tak...
13.09.2016 15:47:31 | Philogyny1
Díky. Pocity máme stejné, jen ty slza mi nějak za život už vyschly, Snad už nikoho blízkého neopláču. V rodině jsem teď na řadě já...
13.09.2016 16:17:15 | aravara