Nic je Něco

Zobu písmenka

do ixt té čtyři osm šest

Zase jedna myšlenka

se nedá unést

 

Zchvácená duše si posilnění žádá

Bílý papír je natěšen

Však na víčka únava padá

Daleko je nový den

 

Tak vytahuji noční oblohu

Černou tabuli posetou stříbrným zrním

Už dál nemohu

Už jen sním

 

Jak hvězdy se spojují ve tvary všech smyslů

Jak význam nemá žádnou hodnotu

Jak tak je napořád

Svět batolat a oslů

nepotřebuje žádný řád

Svět bez plotů

 

Ne ne

To není sen

Mě ráno začíná již první hvězdou

nad mou plejádou

a tak nemusím ven

 

Černá tabule ke snídani

Černá labuť na černém jezeře

Jsme doma bez vítání

Skutečnost samozřejmá otevírá dveře

 

Já to zhltl nebo to zhltlo mě

Obojí je správně

A myšlenku dokončím

až to dosním

I když dokončit již není co

Všechno prosté Nic

je prostě Něco