Anotace: Nejvíce prázdných řečí vzniká nad plnými půllitry...
*
Nad popelníkem
se tvoří slova
zpravidla velmi
lehce
Jediný pohled
na minulost
strnulost
šedé palmy
v očích
Romantický výklad
našich gest se mine
s pochopením
svoboda
nakonec se stejně o tu poslední
cigaretu oba popálíme
ty vole... ( neber to doslova - představ si, že to říkám sobě... ne. říkám to sobě..)
to je úžasné :) opravdu. přehodnocuju všechno :)
17.01.2017 22:30:36 | Favi
Pokud to myslíš vážně, tak mi klidně piš vole (:-D
17.01.2017 22:40:20 | aravara
myslím... a z celého srdce:)
byly doby, kdy jsem si říkal " co ten starej aravara... zase bude brblat, když mu napíšu něco láskyplného... A nebo mu budu komolit přezdívku..."
Ale když to je někdy tak krásné...
Tomu nejde odolat. Je to jakoby to psala krásná, mladá holka, mně... Víš, když už sám tak nevíš, jestli si chlap, nebo posera... A přesto, že se tomu brání, zdůrazňuje to...
A to je asi tak všechno, co se o krásné poezii dá říct :)
17.01.2017 23:49:47 | Favi
Takhle zajímavý komentář dostávám jen málokdy. Stáří - hm... když mne zrovna nic nebolí, tak přemýšlím, kde se tak najednou NĚKDE... sebralo těch 80 let... když pak někam jdu a na každých 30 m se musím na pár vteřin zastavit tak si neumím přdstavit, jak je možné, že jsem uběhl 100m za 11,8 sec., že jsem odnesl 30 m na ramenou 150 kg cementu, že.... hm... připadám si rázem na to, co opravdu jsem.
To, co tu potím, jsou z 90% vzpomínky, někdy trošičku efektované, licencované (přilhané, aby byly uvěřitelnější), ze života, proto dříve narozeným někdy docela konvenují. Děkuji ti, za to, cos mi napsal...
18.01.2017 19:20:13 | aravara