Autenticita

Dnes necítím chlad

spíš silný žár

když na ledových krách

bosý proplouvám

Poprvé mizí strach

radost mám

i když na těch krách

vypršel čas a přišel pád

Pád i zvláštní zrod

 tak za mnou pojď

 riskuj všechno co máš

neříkeš ,, Ty se mi jenom zdáš“

Tohle není zdání

Tohle je mé zrání

Tohle je autentický život

doposud nepoznán

Život sám

jako věčný řeky proud

Život, který mám

jako čistý kov

zbavený rzí a pout

Můžeš, co chceš

udělej to hned

jen svou odpovědnost máš

 v ní střídáš

radost i pláč

jako den a noc

jako zrcadlení

v běsu slaných vod

Víra, Bůh a věčný klid

to zpátky můžou vzít

to nemůže autenticky působit

 probouzím sílu a vášeň

vášeň pro život sám

já chci plátno Mistrů

a né bez lesku rám

Vím, že zpátky cesty není

Cíl v mlhách se nemění

je tu jenom tady a teď

tohle je ta věda věd

Dnes necitím chlad

už vím, co je mít rád

rád ten život sám

a tvé dlaně

přísahám

(Hanuš Šparlinek, 15.2.2017)