Včera

V mých propadlištích nízkého tlaku

V hlubokých brázdách životních dějin

Pozbývám schopnosti zraku

Vnímám však možnosti změnin a změtin

 

Čím hlouběji nahoře i dole

Tím jasněji voní chléb ve stodole

Středová dráha

vše má svůj střed

a můj herecký život praskl jak vřed

 

Tisíce rolí

vyplavaly

Jaká úleva

nic nebolí

Ani smrad a ani vůně

už jsme skoncovali

jen malý stůně

 

Je příjemné být středem vesmíru

mít život svůj namíru

Je zbytečné

kdo, co, čí a jak byl lepší

Co bylo krátké je teď delší

Vratké zpevnilo se

Křehké zpružnilo

a celé ve své kráse

 

Svůj život zdědilo

 

Není ničeho co nebylo

a nebude co nemá být

Za to vše ve všem

stojí přece tady žít

 

Stojíš v řece

už by jsi mohl si

to konečně uvědomit

 

Nastal čas zlomu v bodě zlomu

Další a další

kolikátý

Už nevím který mám radši

Už nejsem vysmátý

 

U sta hromů

teď jsem z ničeho

abych mohl být v ničem

 

Absolutní svoboda v nejvyšší energii

Vážení přátelé

já konečně žiji

Naruby

Archiv mám nad hlavou

Sklepmistr se z Nebe směje

… život bez žízně a také bez přízně …

nevím co se děje

 

Přicházím o přátele

ani mosty pálit nemusím

Je mi ale nevesele

nad hromadou hořících slov

s kterou jsem byl rychle hotov

kterou již neuhasím

 

Nemám komu psát

jsem tu pro Nikoho

a ani Ten mě nechce znát

Snad pár písmen

ne mnoho

Poskládat … nastřádat … zasadit a nechat růst

a co můj půst

moje celoživotní hladovka

ze sinusovky se stala jedovatá hadovka

Nic úrodného … v celém nevědomí

 

a … rázem oči září

kolik já vidím hladových tváří

Pojďte ke mně

ať nasytím vaši touhu po vědomosti

A kašlu na ty

co už mě mají dosti

 

… můj anděl dnes

má křídla povadlé

Vím odkud se snes

a má mě strážit

však není co vážit

… co mělo uvadnout

je již opadlé

 

S hlavou skloněnou

očima mě zkoumá

Co ze mě vypadne

Však vše co bylo bezvadné

v jeho záři

zhaslo

jak svíčka na oltáři

 

Hrome, Anděli

aspoň ty rozdávej veselí

Naději Lásku a Pokoru

Vždyť já zabil jsem tu potvoru

 

Své celoživotní prokletí

jsem odhodil na smetí

 

Zase nic

Odešlo světlo ze všech svíc

Ticho

vstoupilo o do mých zřítelnic

Dutá ozvěna všech nepřečtených knih

Hrdost a pýcha jsou ty tam

Život bez nich já neznám

 

Chybí šťáva

ocet, cukr a sůl

Jsem kvašák

a chci být dobrý

a chutnat

 

Jinak zůstanu jen

jako strašák

a nebudu stát ani za mák …. proč ne

 

Za pokus to stálo