Chtěla jsem si zaplavat
v ozvěnách hlasů
myšlenek dávno zemřelých
v krabici z pohledů utkané
v kleci
mezi svými slovy
jimiž jsme zajatci
v perfektním vězení
ale ztrácíme nitě
ztrácíme se
mezi písmenky
ztraceni v interpunkci
ležíme zakopaní mezi řádky
a jen tak málo nás poletuje
nad regály knihkupectví
a stejně tam seshora
vidíme velké hovno
tak jako ti ostatní
protože sice nemluvíme
ale stále nerozumíme
těm němým
a co je to za svět
když slepí nerozumí němým
a němí nevidí slepé
a nad nimi létají ti
kteří by měli vidět a slyšet
ale jsou zaslepeni
svou schopností vnímat