Mytí oken
Mytí oken
Anotace: ...člověk někdy musí vyčistit hodně oken, aby dal svůj život do pořádku...
Pročpak vlastně někdy pláčem?
Co člověka skolí na zem?
Vždyť je život veselý.
„Ale není, není!!!“
Křičí hlásek zastrčený.
Budeme spolu tedy nyní,
umývat okna zapomnění.
Člověk si někdy ze strachu,
schová černou myšlenku,
která se ale probudí
a najednou nás zazlobí.
Proto spolu myjeme okna zapomnění.
Nejde se jen usmívat,
někdo tě nemusí mít rád,
někdo nám třeba ublíží,
nemoc se mi přiblíží,
proto myjeme okna zapomnění.
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Jéééé že neřekneš, počkej pomůžu ti . Ták štafle, houba, stěrka, voda, okena, a hurááááááááá .... bum asi sem si měl to okno nejdřív zavřít
ST a pěkný den :-)
27.10.2017 12:58:39 | klaun
bum...stačilo tak málo a už jsi spadl ven do nového života a nového životního prostoru...Děkuji a pěkný propršený páteční den.
27.10.2017 13:06:49 | Šípková Růženka
Okna zapomnění, co bylo a už není.
Rád nebo nerad, člověka to změní.
Život veselý a neveselý?
Vzchopit se a vstát! Velí podvědomí.
S bolestí, žalem jdu dál
mýt okna zapomnění...
27.10.2017 07:14:24 | Anděl
...co si Anděli(ko) umyješ, tak už nebolí,
a když některou schovanou myšlenku otevřeš,
tak příště už nemůže přijít, ať je to cokoliv...
Děkuji
27.10.2017 07:30:55 | Šípková Růženka