Ztracený v domě na zdi
krčí se můj stín
poslouchá hlasy za zdí
s něžností krmí můj splín
na čaj mi staví
slzou medu obšťastní
louhující se blín.
On to ví…
že já odmítám
zažít nespočet rán i chladných zim
Hlasy za zdí utichly
došly jim slova - ochrapl hlas
už také nic nechtějí
asi to bude tím
že odmítají budit se zas a znova
a život dál bez nás běží