Motivace

Skrýt hlavu do dlaní, a spatřit východ z té lebky
hraničící na pokraji světa.
rozprostřít perutě křídel mocných, však jen
ve snu v noci létám.

Rozpažit a odlepit se, překonat zemskou tíž,
ke hvězdám, slunci ponořit se,
a schovat se za roh, za který nevidíš.

Uhořet v ostudě, která vosk na peří leptá,
modlitbu indickou jak manu pozřít,
a pod peřinou šeptat.

Kamenem do vitrín, ostřím do žaludku,
smířit se s vlastí za proradný čin,
nechci žít na hraně, nechci žít ve smutku,
snad ještě chvilku mohu a smím.

Prorazit do světa, jak snadné bez návratu,
zpátky do vlasti z dálek zevšednělých,
obléct si kalhoty, uvázat kravatu,
letět kam chceš, na sever, západ, jih.

Až zase uvidíš v očích těch před tebou
jiskření co jen já důvěrně znám,
prober se k životu a ukaž jim kam lze jít.
oni se odmění.
nebudeš sám.