Anotace: Naštěstí existují lidské neměnné jistoty.
Slunce si změnilo barvu,
zešedlo uhlím na nebi.
Skřivánci z toho oněměli,
hledí daleko k obzoru.
Vdechla jsem vůni,
měla to být růže,
ale nic necítím.
Proč? Co se stalo?
Divím se a strachuji.
Probouzím se.
Naštěstí všechno to byl jen sen.
Jistoty zůstaly stejné.
Žádná lidská nálada je nezmění.
Slunce má barvu stále žlutou.
Skřivánek v zimě nezpívá,
ale jeho hlásek zůstává,
vůně růže je sladce podmanivá.
jsem rád
že to všechno
dobře dopadlo
:-)
22.01.2018 17:11:48 | piťura
Děkuji, to já taky a moc.
A tebe s láskou vidím mezi námi.
Taky jsi má jistota zase na Literu.
22.01.2018 17:15:24 | Šípková Růženka
Milá Růženko...po ránu se tak krásně čte. Ano, díky za neměnné jistoty. Alespoň něčeho se člověk může přidržet, když to s ním houpá....**ST**
22.01.2018 06:45:32 | Anděl