Vyndal jsem buchtu z trouby. Vypadá báječně, trochu jsem s ní bouchl. Snad se neslije.
Mám nevestu, snad vydrží. Netušil jsem, že je to možné.
--
Trochu zmatené výroky, zdá se. Chci jen upozornit, že stačí posunutá diakritika, tedy čárka nad písmenem o trochu vedle a jsme „vedle“. Ale je to hřejivé „s láskou láska“. Já laskání mám rád.
--
Abych přešel k věci.
Miluji Annu, to jméno má vznešenost královskou. I když zrádnou, jsa poučen historií. Stačí pak přehozená slovíčka a je tu nepochopení, intrika, či dokonce „malheur“. A ještě ke všemu může být k řešení maléru přizván odborník až z Francie. Ale protože autorka určitě není Anna Boleynová, dopadne vše dobře. I když závěrečný citát A.B. je hrdý, až noblesní.
--
Kdo by to byl řekl, že moje nevesta je synova manželka? Co jsem to jenom…, jo tu buchtu, doufám že nespadla.Mě se ta krása ženy opravdu líbí.
( Lidi, bacha na slovíčka!!! )
03.02.2018 20:48:42 | Lesan