Létající koberec

I kdybych obletěl celý svět

Nevrátil bych ani vteřinu zpět

I kdyby řeky tekly do kopce

nebyl by svět bez konce

 

Nekonečno je iluze

stejně jak nesplněný sen

A ten byl mým impulsem

zaměnit noc za den

 

Ve tmě je lépe vidět

kdo září

a ne se jen tak tváří

aby lidé mohli závidět

 

že došel jsem

na konec všech vět

a právě tam

vyrostl nevinný květ

 

Nedá se utrhnout

a nikomu nepatří

Stačil jsem se zout

a odložit své stáří

 

Na prahu věcnosti stojím

a krok udělat se bojím

Vše dýchá

a já tajím dech

 

„ …. už toho nech

a vysaj ten koberec ...“