Na konci cesty

V polštářích z plyše, sedíme tiše,
hledajíc smysl, veselá mysl,
života pohodlí, nikdo se nemodlí,
plyne náš svět, hloupých pár vět.

Až dojdem konce, zazvoní zvonce,
zapálit svíčku, tobě človíčku,
vzpomínky zahoří, smutek se vynoří,
zamáváš na cestu, políbíš nevěstu.

Čas rány zahojí, smutek zas přebolí,
vzpomínky zeslábnou, vnoučata zestárnou,
zbude jen prázdno, na duši krásno,
na konci cesty, není rozcestí.