Nesmysly mé mysli

NESMYSLY

Jakoby neobvyklý pocit hlubokého zamyšlení
Dívat se k obloze jako obyčejný člověk
a předstírat vizi většího světa a oduševnění
Když modrá barva zaplavuje svět
a střechy světa ničí zemi jasnou smrtí,
která teprve přijde
To přichází On a dává mi něco, co chybělo
světlu i temnotě
Přestože ve tmě sídlí všechna tajemství
po kterých pasu
Vkládá mi do srdce prázdno a do hlavy pocit ruchu
ten, který přehlušuje i projasňuje

Odehnali ode mě vědění, které stále čeká mimo dosah,
ale jasné a přítomné, neztracené
Jakoby se jiných bálo a bylo mé, přestože není
A lidé, kteří diktují počasí si stojí za svým
slepí, ale ne docela

Hvězdám se dává moc nad smrtelnými a romantici
je vidí jako oči, shlížejících zrůd a andělů
Já samotný obdivuji jejich krásu pohledem a doufám
ve věčnost mezi nimi v korábech bez hranic
Ale pouze pohledem nestálým a myslí nestálou
zamlženou světem krásným, leč stálým

Myšlenky se otáčí v kruhu, sledující stejné cíle
stále s stále, hledající potěšení z prvního uvědomění
Dálavy proletěly nesčetněkrát a hledaly trojúhelníky
kde jsou jenom kruhy
Viděl jsem představy úžasnější než sny těch, kteří vědí
Viděl jsem kraje vzdálené a podivně blízké
A slyšel jsem svou mysl ptát se a odpovídat
na otázky mrtvých, kteří se dokázali podívat do Slunce
Ale už je nevím a proklínám paměť, která se tolik
podobá lidské
Je ta špatné vidět ve své hlavě možnosti?

Našel jsem stroj do kterého jsem se zamiloval
Pomáhá mi vyprázdnit mysl, která odmítá procházet prstem
a které elektrika ubližuje
Pocit spojení se starým světem, který současníci odsoudili
a já také

Jakoby neobvyklý pocit hlubokého zamyšlení
Shlížet k zemi jako obyčejný člověk
a předstírat vizi mocného světa a jistoty