Monolog mladého sebevraha (chor V.)

Chor. V.

Nádechem středeční noci
odbijely oči v perleťové tmě
vyhruzna siluleta železničního mostu
světla odrazene lucerny na hladině řeky
rezonovala za zvuku železných pražců
vánek selestil plamenymi výdechy
očistné lázně nočního ponoru
upokojen vzhledl k rozporuplné postavě
ve vzduchu šlo cítit kladivo úzkosti
štěpení rzivych vzpomínek dehtove palcivosti
světlo zanorene do hlubinych zákoutí duše
preskakujici přes myšlenku nerozhodnosti
byt či nebýt v proudu vzpomínek na bytí
klást či neklast odpor příchodu osudové vigilie
břit na břit v úzké hurce lidské psyche ve vesmírné dimenzi alpha
postava pochodujici ve tmě vzdalujici se očím pozorovatele
vznetliva smutkem odlozelych přátelství
nevidomých křivd na duši
osvobození od koncepce elipsy konecnosti
lucidni stvořitel videneho
kat pramenité fikce
přinášející nad osobní horizont transcendentalni spojitosti
v tapiserii možností
siluleta tváře
v mezihvezdnem prostoru
vánek selestiveho tkliveho Buddhy
Pod královstvím jímž
Premostil do bytosti
Nespočetné množství bytosti
Nechť jsou tvé stezky lemované smyslem a štěstím
nechť jsou tvé echa pramenem pokání

mezi světlem a stínem
stébla přítomnosti
jichž se chytá básník

výkupitel osvobozenych těl
O oko jdoucích oka mžiku
ustálené přítomnosti

Carpe diem
zářící emeralde
Stvořený z esence

Carpe noctem
Zářící jadeite
Stvořený ze světla
Pohrbenych reinkarnaci stvoritelovych stvoření

Básník tehotny básní
v odvislem smyslu samoty
Dokonale hrmici sny
vibrující v neskonalem tichu mysli

Při uplnku stvorenem
V její mysli
perleťové a čisté
Jako jarní sníh květ lilie
a šíje labutich rozparku vesmírné Tmy

Záře Lodice vědomí
Mysl ornament magie
V proudu nestojate řeky

Písmo vzdálené vzpomínky
na nesjednocenou
chvejici se budoucnost

Hlas stvoreny před započetím básně
pod kůrou snové harmonie
mimo tóny připomínající casoprostor

Orba Jednoty
vtelena do písma aktu
na lavičce věčnosti

Monology mladého sebevraha
zapuštěné do strachu
Vykoupeneho láskou
jež je vším
a vše je ničím
a ty jsi něčím

Stavajicim
Stávající se
ve stávajícím

Pásma představ
odloučené od tohoto momentu
deziluze a svit pricetnosti
mladého a nezranitelneho srdce soumraku lidskosti

Máj skončil
azurové sny horkých letních noci
pod rouškou rodného města
Zpěv prapuvodni hudby
dávného člověka
domorodeho ve svých výpravách za nekonečném

V nekonečném vesmíru
uvnitř nekonečné prázdnoty
Která promlouvá slovy básníka

Bud upokojen
zářící oblivione
Trvam na tvé svobodě

S láskou nad řekou Moravou
- 13.6. 2018 Uherské Hradiště