Anotace: Inspirováno podobenstvím o slunci (Platón, Ústava, 507b–509d)
Oči Slunce
Víry vášní v zemi Temna
šalby soudů – slova prázdná
hlubina je tam bezedná
s pravdou Světla nesmířena
Jasně září pravzor Lásky –
přítmím vábí povrch masky
v sluji srdce proradnosti –
hledím k Slunci Zrakem ctnosti?
...moc krásné. Platón byl skvělý. Jak jinak.
14.06.2018 07:27:26 | Anděl
Velmi děkuji za pochvalu. Musím se přiznat - psaní mi nejde lehce (naopak velmi těžce - musím vyvinout neúměrné úsilí /jednoduše řečeno - AK je asi "extrémně" technicky racionální/).
Jde pouze o pokus reflektovat poměrně složitý Platónův text - předstupeň (mnohdy opomíjený) před podobenstvím o úsečce a Jeskyni. Prastarý mýtus světelného kotouče je v nás pevně ukotven (byť asi jen od počátků neolitu). Ve větším zemědělském společenství nepostačuje pouze "okrouhlé" srdce - je nutná i přímka (úsečka) symbolizovaná rovněž trajektorií světelného paprsku - reflektovaná "racionální" Kantovou ctností.
14.06.2018 08:05:43 | ARNOKULT