OKTÁVA OSUDU
OKTÁVA OSUDU
U času soudu slzavý jen most
i marná mysl moře nestálá –
my v zemi mrazu nejsme pro radost,
kde pouze prázdnu kvete pochvala.
Náš život tady – zvaný kdysi host,
i s láskou, která všechno prohrála,
má smysl v tom, že pýše řekne dost! –
aby slov píseň kosmem zazněla.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
Také mi napadlo. Štěstí koření v naši ornici moudrých rozhodnutí. Ale jsme jen lidé a hledáme smíření.
15.03.2019 01:33:32 | šerý
Děkuji za komentář. Mnohdy Osud přijde zcela nečekaně. Nejsme nic. Antický člověk měl ještě před fatem/tyché velkou pokoru. Jakoby jej křesťanský JHVH nebyl schopen "nahradit". Bůh zástupů (původně pouze vyvoleného národa) není "vším". Navíc tento Bůh není "individuální" - mé malé "já" nic není. Takže největším nepřítelem "absolutna" (jakéhosi též "osudu") je právě pýcha.
15.03.2019 09:03:22 | ARNOKULT