Sošky z nepálené hlíny
Sošky z nepálené hlíny
Jak sošky z nepálené hlíny
jsme přišli na svět stvořeni
Podobu nám daly geny
po předcích zděděny
Pár prvních krůčků padáme
vlastní zkušenosti sbíráme
Od dospělých se učíme
své vnitřní dítě ztrácíme
Svá první slůvka říkáme
ze rtů rodičů odezíráme
Názory cizí přijímáme
se stádem lidí běžíme
V životě stále hledáme
nové mety zdoláváme
Na vrcholy se šplháme
tam samotu nalézáme
Podstatu svoji hledáme
hliněnou sošku nalézáme
K obrazu svému tvoříme
sami sebou se stáváme
…
snad
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Na básničce je pozoruhodný nápad s hliněnými soškami. Tam břinkla nějaká hlubší, i když nedotažená reflexe a autorka to správně vypíchla i do názvu. Rýmy "me-me" nejsou pro takto náročnou tematiku vhodné. A chtělo by to ještě pořádně pracovat a vystopovat tu závažnost, která plněji a nečekaně šarmantně filozoficky zní v poslední sloce i závěrečném "snad". Pochvala za nápad, zřejmě skutečně z vlastních hlubin (?)
27.04.2019 06:44:41 | Karel Koryntka
Díky, za zastavení a komentář. Jsem ráda, že tě má myšlenka zaujala, i když si nejsem na 100% jistá, jestli jsem náhodou někde kdysi nečetla o soškách v jiné souvislosti.
28.04.2019 12:53:29 | vlnka