Svědomí
Svědomí
Bydlíš v jejích peřinách
Láska ti nic neříká.
Koho ve své mysli máš
Na koho naříkáš.
Ven jen tak nedojdeš
Jsi zamknutý, klíč zahozen.
Cestou se projdeš
A krev ti stéká na zem.
Bydlíš v jejích peřinách,
Jen ona ví kdo jsi.
Nevíš to ani ty sám,
Srdce tluče na ostych.
Proč jen vítr utichá
Proč slunce zakryl měsíc
Proč ten čas tak utíká
Ptáš se v jejích šlépějích.
Nic se ti nestane když půjdeš dál,
Když nezastavíš, když se neotočíš.
Kroky tě povedou stále tam,
Kde pověsil si svůj kříž.
Láska ti nic neříká.
Koho ve své mysli máš
Na koho naříkáš.
Ven jen tak nedojdeš
Jsi zamknutý, klíč zahozen.
Cestou se projdeš
A krev ti stéká na zem.
Bydlíš v jejích peřinách,
Jen ona ví kdo jsi.
Nevíš to ani ty sám,
Srdce tluče na ostych.
Proč jen vítr utichá
Proč slunce zakryl měsíc
Proč ten čas tak utíká
Ptáš se v jejích šlépějích.
Nic se ti nestane když půjdeš dál,
Když nezastavíš, když se neotočíš.
Kroky tě povedou stále tam,
Kde pověsil si svůj kříž.
Autor Mishell Schrei, 24.05.2019
Přečteno 299x
Tipy 3
Poslední tipující: šerý, Frr, Iva Husárková
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
TiskKomentáře
Ta obvyklá velkolepá básnická slova málokdy něco řeknou. V podstatě počínaje 2.řádkem jsou tu jen fráze. Jedině "srdce bije na ostych" vybočuje.
Pojď do toho znova a promluv ne jako já-asibásník ale ze sebe, naplno jako já-člověk.
24.05.2019 10:32:30 | Karel Koryntka