Já ptám se sebe
jak jít mám
aby cíl neutíkal v dál
On neutíká
jak se zdá
na horizontu vyčkává
Mám se zpět vracet
či vpřed jít
snad obojí to propojit?
Odpověď v sobě nalézám
a cestu svoji znám
…
zkušenost novým oživit
dál k horizontu jít
Vzdálenost mezi námi a naším cílem je nepřímo úměrná víře v jeho dosažení...
26.07.2019 10:02:25 | yarek
nešlo by to trochu blíž už mě bolí nohy :-)
pěkná práce
25.07.2019 21:19:11 | Blázen
Jelikož vím, že to je na dlouhou trať, respektive učení na celý život, tak v pohodě rozložím síly. To jenom někdy je člověk trochu skeptický :-)
26.07.2019 11:20:48 | vlnka
Horizont nedoženeš, ať spěcháš sebevíc...A navíc chodíme stále dokola, protože žijeme na (Země)kouli. :-D
25.07.2019 11:42:49 | Lighter
vlni v první sloce je básník sám k sobě nějak moc benevolentní a čtenář to za autora nerad domýšlí - co vlastně míní a proč se vyjadřuje právě takto? Zkus spíš promluvit úplně normálně občansky, jako když popisuješ neznámému člověku cestu. To se k tvému způsobu hloubání nejlépe osvědčí. (jako třeba 4.řádek, ten je pěkný)
25.07.2019 10:53:29 | Karel Koryntka
Děkuji za zastavení, to víš někdy se človět jakoby rozmýšlí a přešlapuje než dojde k výsledku :-)
25.07.2019 12:57:15 | vlnka
Pěkně - hlavně se definitivně nezastavit, i když občasné odpočinkové zastavení a porozhlédnutí se nebývá na škodu :-)
25.07.2019 09:57:59 | Amonasr
Děkuji za sdílení. Právě, že jsem tak trochu na vážkách, vím že se chci posouvat a zvažuji, jestli jdu správným směrem, abych moc nerozptylovala energii a soustředila se na to podstatné. Ono se to však samo vytříbí, musím tomu dát čas :-)
25.07.2019 13:03:43 | vlnka