Nový rozměr

Kdys klouzala jsem na povrchu
neznaje života vody hloubku
nesnesitelná lehkost bytí
zdálo se mi jak lehko žíti

Tak život trochu zpomalil
aby tu hloubku odhalil
otevřel nitro skrze strasti
koukat se chvíli do propasti

Bohatší jsem o zpomalení
ač kdysi bylo k nesnesení
co zdálo se jak nicota
je další rozměr života

Autor vlnka, 27.07.2019

Přečteno 347x

Tipy 13

Poslední tipující: Amonasr, zdenka, Frr, Donne, Jort, Marten, Krahujec, Jean-Paul Simon, šerý, Ruda Štola

Komentáře (10)

Komentujících (6)

Komentáře

je místo v nás, kam se rádi vracíme ... úsměv.z

28.07.2019 15:44:22 | zdenka

A nademe tam svůj klid, děkuji moc :-)

28.07.2019 16:38:55 | vlnka

jak vlnka vlnku míjí, žízniv živou vodu básně z Tvých dlaní piji, vlnko milá..:-D*

28.07.2019 13:36:46 | Frr

Moc krásné, děkuji ti :-)

28.07.2019 13:46:09 | vlnka

Když klouzala po povrchu
neznalá života - a jeho hloubku
... nechala se vést....
bosá a odhodlaná
uchopení rozměru.

27.07.2019 15:06:24 | Krahujec

Děkuji za nahlédnutí :-)

27.07.2019 18:08:56 | vlnka

V té básní vidím dost sebe. Mluvíš mi krásně z duše. Jedním slovem „Nádhera“.

27.07.2019 14:20:17 | Jean-Paul Simon

Díky moc, jsem ráda, že tě má myšlenka oslovila :-)

27.07.2019 14:22:37 | vlnka

Jara jsou vždy o výhonech až léto nese plody. Cyklické vrstvení života... a změny, ze kterých nezbývá než si odkrojit.

27.07.2019 13:20:01 | šerý

Děkuji za nahlédnutí a máš pravdu, je potřeba určitý čas na pochopení některých etap v životě :-)

27.07.2019 14:08:39 | vlnka

Uživatel