Ne všichni (z)můžeme všechno.
Ne všichni (z)můžeme všechno.
Anotace: ... báseň, jež nepotřebuje dalšího popisu. Ti, co vědí, pochopí. Věnováno mým nejbližším přátelům, kteří mi fyzicky pomáhají v mém životě. Děkuji Vám z hloubi svého srdce. Báseň napsána dne 22.8. 2019
Non omnia possumus omnes
Ne všichni (z)můžeme všechno.
Odpusťte, prosím, bolest, již působím,
stesk, jenž v srdcích vašich násobím.
Promiňte mi, že trápím vás bytím svým,
v koutě, tiše o radosti sním ...
V touze poznání krás vašich, tělo chvím,
jest to pomoci volání, tím vám dím,
že nitro duše bolestí rozervané
touží žít, leč s osudem jest jen svázané ...
https://youtu.be/enuOArEfqGo
https://youtu.be/w8nZp-LWJss
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Když trpí jeden z rodiny,trpí všichni...ale tak to na vlastně být. ST.
23.08.2019 19:31:16 | J.Karasová
Intimním senzorem až ke kořenům klasické poezie. Estét se poměje a modernista uznale přikývne. Latina ani "klasická poezie" nemůže býti mrtva. Jen v kvapu překročil je čas. A to je dobře.
(A hudební klipy na moji notečku.)
23.08.2019 13:38:37 | šerý
Drahý příteli, víš, jsem rád, že můj zrak mohl ulpět na těchto příjemných řádcích Tvého uznání. Mnoho pro mne znamenají. Za dobu, co se známe, vím, že pochlebování nepatří do Tvé výbavy jako muže ani jako básníka. Děkuji Ti proto za Tvoji podporu, uznání a upřímné ohodnocení. Ač se to nezdá, tak opravdu vždy velmi váhám, zda-li báseň zveřejnit. Jsem v tomto opravdu velmi váhavý a stydlivý.
23.08.2019 15:17:05 | Jean-Paul Simon