Poznání
Poznání
Anotace: Chceme víc. Nechceme vylepšovat to co je, chceme dál a výš.
všechny její barvy.
Odkud vede a kde je její konec.
Točíme se v kruhu
a z kelímku na zemi
patláme své malby.
Lezem z jámy na kopec
výš, až tam kde už není vzduch,
a objímá nás světlo.
Možná, že včas poznáme,
že duha je kruh
a z jámy rostou stromy.
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Líbí se mi* Duha jako klenba poznání.
08.09.2019 18:15:49 | šerý
Chtěla jsem říci, že se snažíme být tvůrčí, ale že největšího Tvůrce nemůžeme překonat.
Děkuji, že jste se zastavil.
08.09.2019 20:21:18 | Teta Vodnářová
Ano...občas jsme kritičtí, víme, že je něco jinak...ale nemáme chuť nebo sílu s tím něco dělat.
S duhou je to jako s mračny - někdo je nevnímá, někdo je vydží pozorovat a bezmračná obloha se zdá být nudná. :-)
Děkuji za komentář...Díky němu můžu zkusit "lego" svých myšlenek skládat jinak.
08.09.2019 13:23:06 | Teta Vodnářová
Jo lidstvo chybuje, ale básnička je nějak málo výstižná, nuceně povšechně kritická, zatímco detaily nezapadají. Např. lidé se na duhu rádi podívají, ale je jim spíš lhostejná, nepídí se po jejích okrajích. Ostatní obrazy podobně.
08.09.2019 12:46:03 | Karel Koryntka