Moderní doba

V mém chápání nejsou špatní (tihle) - spíš zabloudění a svedení falešnými proroky a taky iluzorními cíli.. Ten povýšenecký šmejd si nezaslouží poetického zpracování... (:-D

29.01.2020 17:32:57 | aravara

Tohle ani ne, do této doby je umění naučit se tam vložit i ty mnohem mnohem lepší, které za to stojí, ale vždy je to každého volba a jeho život, to se nezměnilo. ^ST^ ;-)

27.01.2020 10:03:42 | jenommarie

Tady si možná trochu nerozumíme - to není o době, ale o lidech v této době...

27.01.2020 16:36:33 | aravara

Aha, přesto myslím, že jsou i v této době výjimky. Hlavně mladí se zájmem, ty jsou stále.
I tato doba je má.
Jsou pro ně dveře otevřené,
tím i možnosti si vytvořit názor. ;-)
Ale chápu to jako určité shrnutí

27.01.2020 22:42:15 | jenommarie

Vytvořili jsme si spěch, protože jsme zapomněli být trpěliví. Pohodlí jako výhru lenosti. A odcizení neb jsme opustili život v souladu s přírodou. Jen těžit a brát dokud studna nebude prázdná a pak se pobít o poslední kapku.

21.09.2019 14:35:39 | Now

Bohužel je to naprosto přesné... chtění mít je vlastně i příčinou válek... Dík.

21.09.2019 21:30:42 | aravara

Děkuji vám všem ještě jednou najednou... mně samotnému to později přišlo až příliš zkratkovité...

20.09.2019 20:12:33 | aravara

...P.S. a pořád je proč být radostný - dokud tu jsi..:)

18.09.2019 07:36:18 | JSJ

Souhlas... je to jen obraz - žádné zoufalství. Toho se buď zúčastníš - nebo nikoli. O nic jiného nejde...

18.09.2019 08:56:53 | aravara

Říkám pořád:
Dokaď to stojí, tak to za to stojí. Rovněž lepší stát v zácpě než zácpa ve mně.
A ostatní, co popisuješ, je daň z civilizace.

17.09.2019 22:42:15 | Špáďa

Ono to za to stojí i když už to nestojí. Jenom se posunou priority a může mít člověk radost i z něčeho jiného, než stálé erekční pohotovosti (:-D

18.09.2019 08:59:49 | aravara

Myšlenka a pointa se mi líbí. Název je pěkný, i když stejný jako slavný Chaplinův film stejné tématiky. Uvnitř asi šlo dát lépe symetricky tu "zoufalost" a místo "nač" bych dal "proč".
Básnička těmi infinitivy věrně vystihuje hlavní problém civilizace dostatku, kdy se možnosti mění v povinnosti, nicnedělání a pohodlí v neurotický spěch, který nás až zničí.
Aravaro starý brachu, dílo se mi tematicky hodí do sbírky literu tak jestli nejsi proti to tam dám.

14.09.2019 08:20:16 | Karel Koryntka

Hm, na Chaplinův film jste mi přivedli až vy, zde... při psaní jsem si tu souvislost vůbec nevybavil. Jinak - co je libo... píšu pro všechny, každé použití tu hříčku zhodnocuje. Dík...

14.09.2019 08:37:40 | aravara

Když si to tak čtu, tak bych řek, že to stojí za tu srandu ;-)

13.09.2019 19:38:55 | Slav Milo

Ano, taky si myslím, že další šanci už nebudeme mít... osobní život, život jednotlivce nemá kontinuitu.

14.09.2019 08:39:40 | aravara

to nevím jestli život, nebo bytí v něm, ale možná nás čeká bytí třeba ve věčnosti ;-) A pokud ano, jsme tu všichni adepti věčného bytí, a toto naše živobytí je jen přechodný stav, pokud se nám ovšem nepodaří vstát z mrtvých. ;-)))

17.09.2019 11:14:01 | Slav Milo

Dovolím si. Tohle téma nejde rozebrat do několika odpovědí! Vždy zde bude pohled majetných a dál mladých pragmatiků versus selských a starých moralistů. Myslím, že vše co lidstvo k důstojnému a pohodlnému životu potřebovali už máme. Nic by se nestalo kdyby se pokrok "zpomalil" na jednu třetinu. Nic by se podstatného nestalo a svět nechudl a nehroutil se! Téměř vše nového-pokrokového, už cílí jen k lidskému pohodlí a k udržování tempa zisku!!
Oproti tomu už téměř nedokáží spolu dlouhodobě žít národ s národem, muž s ženou. Absolutně se vytrácí lidská logika a přibývá chamtivost! Takže penicilín tu máme (lěčiva ať mají svůj vývoj.) Automaty-od praček, myček, vysavačů, eskalátorů, dveří na foto buňku atd. taky. Už tolik nohy nepoužíváme a většinou k chůzi do auta k přesunu se z objektu do objektu" a zpět. Budeme prý bydlet a osidlovat vesmír. Jezdit tam na dovolenou... je to už za rohem a ta pokroková nezbytnost je konečně zde.
Můj kamarád do Čr. lítá ze stesku každých pět neděl letadlem z Londýna, jak regio meziměstskou dopravou. Jednosměrná srpnová cesta, za sedm stovek - super, ne?

Tak a už jsem v tom! Dalo by se psát na mnoho stran. Ale moralizování lidi otravuje a prý nechtějí zpět "na strom." No lidstvo se dočká až se Země naštve. Hmm, jen aby zde vůbec nějaké stromy byly.
Díky za odvahu, Aravaro.

13.09.2019 18:31:00 | šerý

Spíš nápad, než odvaha. Ta analýza je dokonalá a já ti za ni Ď!! Každé slovo bych pocínoval... Jak píšu: Ď!!

14.09.2019 08:41:56 | aravara

Stojí to za to. Např. když si na ten infarkt přivoláš mobilním telefonem včas záchranku, když na angínu si vezmeš antibiotika, když nepíšeš brkem, ale propiskou, když si můžeš s kamarádem v Austrálii on-line pokecat, když můžeš vložit báseň na server, když... myslím, že víš. ;-)
(Jinak jsem si vzpomněla, jak ve Třech mužích ve člunu mluví Jerome Klapka Jerome o uspěchaném 19. století.)

13.09.2019 14:49:31 | A42

Máš pravdu: na život se dá koukat z dálky jako na celek a je to prima, když si uvědomíš, že ti jsi ta šťastná spermie z miliard. Jakmile ho však podrobíš sebepovrchnější analýze naskakují otázky a odpovědi - a někdy dost různé... Já právě už začínám sčítat plusy a minusy, ale přesto mám ze života dobrý pocit... tak jsi to - asi - myslil?

14.09.2019 08:47:41 | aravara

Myslela jsem to tak, jak jsem to tu napsala.

15.09.2019 19:27:10 | A42

Jasan, to je tvé plné právo a: i trochu jednoduchého antagonizmu mi nevadí, ale snad připustíš, že píši o něčem maličko jiném. Řekněme o kmenu - a ty (sice správně a pravdivě) o větvičkách a listech... ale samo - i za to dík: dobrý komentář i v tomto případě podporuje dílo i autora.

16.09.2019 12:26:21 | aravara

Nemyslím, že je to tak moc o něčem jiném... nakonec i pračlověk se stresoval, jestli mu vyroste ta nová odrůda dvouzrnky, co má od souseda výměnou za prasečí kůži.
Život je složitý tisíckrát jinak a pořád stejně. ;-)

16.09.2019 13:55:54 | A42

Konzumní společnost versus smradlavej kapitalismus.Vždy jsem uctíval vyváženost.Ta tu zřejmě neexistuje a veškerý svět, bytí...ubírá se do zaniknutí-lidství- vztahů-přirozenosti-štěstí.Mnoho lidí, stávají se stroji a vydělávají, aby uspokojili -SVÉ POTŘEBY....Ovšem vlastně nikdo neví, proč se to tak děje?U těch, kteří mají děti, bych to chápal, ale ten, kdo se zabejvá materiálnem a touží po věcech...Ale s tím se zřejmě musíme smířit.

13.09.2019 13:33:16 | Krahujec

Směřuješ k tomu, co já ve své nicotnosti předvídám: člověk se jako druh zničí a ještě není vyloučeno, že zničí i planetu, na které žije. Člověk začal být blbcem, když poprvé vzal do ruky špičatý zlomený klacík a píchl do něčeho živého. Pak už evoluční program z něj udělal zabijáka a nakonec zabijáka svého vlastního druhu... Možná, že je to vývojová linie toho, kdo na Zemi naimplantoval život... říkejme mu dál Pán Bůh. Jediný pro celý Vesmír - jen oddělené skupny různobarevných lidí si ho přivlastnili a další jeho jména a variace prohlásili za kacířská, ba nepřátelská. Člověk je vůl...

14.09.2019 09:01:00 | aravara

...kdy až člověka napadá otázka, která je od začátků nasnadě ? :-D*

13.09.2019 13:28:02 | Frr

Veršovánky na svatby, narozeniny, promoce a jiné významné příležitosti jsem na objednávku psal už na průmyslovce (1952 - 6). Začátky mé tvorby, které se zdráhám říkat poezie, začaly až 7. 12. 2005, kdy jsem poprvé vlezl na literární server hledat jednu autorku. Našel jsem ji a nejen ji. Začal jsem psát a tu - paralelně s tím jsem začal vnímat vedle souvislostí i protiklady, nedostatky a blbosti... Jestli se mi podařilo odpovědět? nevím...

14.09.2019 09:10:00 | aravara

Já si vzpomněl na Chaplina a jeho gagy v Modern times, dík...:-)

13.09.2019 13:25:35 | Lighter

Už to tu někde píšu: tuhle souvislost jsem si vůbec neuvědomil, ač samozřejmě ten film s Charliem jsem viděl za život asi třicetkrát... poprvé 1946...

14.09.2019 09:12:54 | aravara